Prokletí Touhy, Touha po prokletí

Dostává se pod kůži, ty víš co to je.
Malá slepa, zprotivená, nasazuje obojek
Sílí nocí bezesnou, vysává mi tvář
sny mi mění v mlžný opar, já nechci svatozář.

Nechci trpět pro ostatní, já nejsem mučedník
to vychování sploditelů a chtíč být učedník
velkých lidí nesmrtelných vytesaných do skály
věčností i minulostí kdysy zaplály
touhy vzorů vykročit, a jít za svými touhami
vzepřít se všem standartům, všemi svými silami.

Je to touha oč tu běží jenž zžírala mě na duši,
zbavím se jí jednou pro vždy, zas na srdce mi zabuší,
že je čas toužit, plýtvat silou , svou lásku touhu rozdávat
jak noviny když večerníček , soucit lásku, ....míti rád...

Já nechci tuhle tuhle dobrou vlastnost když nedokáží vděčni být
Některým těm jedincům v nichž mysl já sem nechal dlít.
Nemám síly být tím ďáblem a vykašlat se na lidi
jsem jen snílek snílkovatej a toť je mého prokletí.

Sve srdce dále rozdávatí, na kusy ho budu rvát
to je moje prokletí, můj denní chléb, můj celibát
já upsal sem svou duši ďáblu byt rychlej,silnej,pekelnej
bicí, basu, ve svém hlasu ,kytaru, být si jistej

že nezklamu se narcista já, samozvaný spit
jen v té knize "Metalové", jedině chci být,
zapsaný pod jmény lidí jenž chraní moji náladu
veselí a radost z žití dávam jim za náhradu.

Tot jediná má touha dále ,anž ostatní mě zklamaly
In the Book of heavy metal forever want's to writen be.